Sněhurka

Ahojky, jmenuji se Sněhurka a jsem vánoční dárek od paniččiny maminky. Přijela jsem ze stodoly na vsi přímo do Prahy do postele, panička o mě mluví jako o žižkovském povaleči a pán, mi říká Nácíčku.

Paniččina maminka mě slyšela jak brečím u sousedů v uhlí a bála se aby mě tam nezaházeli, nebo nezabili. Zavolala na mě a já jsem opatrně vylezla. Bála jsem se, ale dostala jsem od té paní najíst a pohlazení. Pak mi udělali krabičku na spaní a zavolali mojí paničce, jestli by mě chtěla.

A tak mě 28. 12. 2011 zavřeli do krabice s dírkami, naložili mě do autobusu a odvezli do Prahy. Jestli si myslíte, že jsem byla vyděšená tak to tedy nebyla, celou cestu jsem prospala, já totiž spím velice ráda.

Doma byla ještě jedna kočička, větší a moc na mě vrčela a syčela, ona se mě bála. Dneska si už spolu hrajeme a Morinka mi umývá očička, jak spím, mám stále ospalky a než si je stačím umýt, zase usnu. Jo a nejlépe se spí s pánem.

Krásný Nový rok Vám všem přeje Sněhurka.