O kočičím pelíšku

Tak co říkáte pelíškům dobrý co, jenže nejsou naše. No, nevadí.

Nazdárrrek kočky, nevím, co to ty dvounohé popadlo, ale když psát o pelíšku, tak proč ne. Jen nevím, proč si dělají iluze, když pelíšek je přece všechno to, čemu dvounozí říkají obydlí.

Jasně že jako všechny máme postele, kanape, křeslo. Jenže to má skoro každá kočka. My se Sněhurkou vám povíme jaké máme pelíšky a jak v nich spíme.
Já Morinka, spím odjakživa v blízkosti dvounohé. To je v posteli. A zde není vůbec důležité kde ale jak. A také zda spíme spolu se Sněhurkou a nebo každá jinde.
V posteli spím dvounohé na peřině na nohách tomu se říká že spím jako normální kočička.
Pod peřinou přitisknutá dvounohé k boku, tomu se říká na miláčka.
Pod peřinou paničce na břiše s nataženýma všema nožičkama, tomu se říká na salám.
Sněhurka spí pod peřinou s dvounohou pouze na miláčka a normální kočku. A někdy se po ní válíme obě naráz.
Taky máme košíček po pejskovi, tam spíme docela často, protože ten je na skříňce tak, že máme oba dvounoháče na dohled když spí.
Sněhurka spí všude tam kde si může udělat tunel. Pod dekou, peřinou, v bundě. Ale nejlépe je stejně v křesle živitelově a na okýnku.


Tak tomuto způsobu spaní se říká hapalajnen nebo taky vozembouch.


Naše milované okýnko, od jara do podzimu otevřené.


Tunel Sněhurka, velmi zamilovaný pelíšek.


Milované živitelovo křeslo.

Dvounohá však slibuje ten sendvič že nám ušije, tak teda jsme zvědavé, které že vánoce to bude.

Z okýnka mávají Morinka a Sněhurka (dvounohá nám do tohoto povídání vůbec nesměla mluvit)

Alsaský cibulový koláč

Hotový koláč.

Těsto

40 dkg hladké mouky
2 dcl vody (trošku víc) aby byla ta konzistence jako jste měla od mě

3/4 kostky kvasnic

2 lžíce oleje

1 lžička cukru
1/2 lžičky soli (jinak dle chuti)

Suroviny smícháme dohromady  zamícháme, rukou zpracujeme v kouli těsta a necháme nejméně 1 hodinu kynout v lednici.
(dáme pozor aby se sůl nedostala na kvasnice - dospod misky cukr a droždí, olej, na mouku sůl) vodu postupně

Takto připravené těsto vydrží přikryté pokličkou nebo fólií až 4 dny.

Náplň
2 velké cibule na hrubo
1/2 smetany ke šlehání
pepř, sůl

sýr na strouhání na vrch

Cibuli množství dle chuti nahrubo pokrájíme, na oleji osmahnem né moc, opepříme a lehce osolíme, zalijeme cca půlkou smetany ke šlehání a necháme vydusit aby to neteklo.

Těsto vyjmeme z lednice, vytvarujeme dvě placky jako na pizzu, necháme vyšší okraje.
Poklademe cibulkou, postrouhaným sýrem pečeme na 180 stupňů do zlatova.

Před pečením.

Kuřecí prsa se sušenými rajčaty s pepřovou omáčkou

Dvě kuřecí prsíčka
Rajčátka v oleji
4 plátky pršutu
Kousek nivy
Pepř 7 pepřů bez soli
Olej na smažení

Prsíčka nařízneme aby vznikla větší kapsa, lehce rukou naklepeme, osolíme, okořeníme sedmi pepři.
Pak do dvou plátků pršutu zabalíme nivu a rajčátka a vpravíme do masa, rajčátek může být víc a dávám je i na volnější místo do krajů. Kapsu zmačneme kraje k sobě a stáhneme špejlí.

Rozpálíme si na pánvi olej a vyhřejeme troubu na 180 stupňů.

Na pánvi orestujeme kapsu do červena a přiklopíme poklicí. Dáme ještě na cca 7minut do trouby.

Po upečení masa, kapsu vyjmeme a dáme na teplé místo.
Do výpeku na pánev dáme smetanu ke šlehání asi 3/4 krabičky a spojíme s výpekem. Přidáme lehce posekaný zelený pepř a necháme vařit až se omáčka sama zredukuje na požadovanou hustotu.

Omáčka
Smetana ke šlehání
Zelený pepř v láku cca 1 lžičku já dávám takovou vrchovatější
Sůl dle potřeby ale opatrně, výpek ji bývá slaný

Vytahneme z masa špejle, maso našikmo překrojíme a přelijeme omáčkou. Podáváme s domácími hranolky.

Pozor!
Pánev musí být vhodná do trouby!
Prudce jedlé je to pouze čerstvě uvařené, ohřívané to není ono.

Vepřová konzerva podle Kocoura

       

Ingredience jsou velmi jednoduché:
vepřový bůček bez kosti voda, sůl, nové koření, celý pepř, bobkový list

Postup : do hrnce dám vařit vodu s celým pepřem, novým kořením, solí, bobkovým listem a kůžemi odříznutými z bůčku. Množství vody odhadneme, koření podle chuti.

Bůček nakrájíme na kostičky, napěchujeme do vymytých sklenic a zalijeme uvařeným přecezeným lákem.

Uvařené kůže nakrájíme a do každé konzervy dáme kus kůže na dno a druhý můžeme dát na vrch.

Dáme do zavařovacího hrnce, vaříme minimálně dvě hodiny, druhý den ještě asi hodinu.

Druhá verze se liší tím, že nakrájený bůček jsem restoval v kastrolu, následně přilil vodu s vyvařeným kořením, dal do sklenic a zavařil.
Mohu konstatovat, že při konzumaci se obě verze skoro neliší, takže ta první je jednodušší. Ještě jsem zapoměl na jednu důležitou proceduru a sice výroba etiket.

Autor receptu: kocour12

http://kocour12.blog.cz/1203/recepty-pokracovani-2

A takto se to povedlo mě. Je vynikající, zatím nevím jakou má trvanlivost, u nás zmizela hned druhý den po výrobě. Protože jsem to pouze zkoušela, tak jsem místo bůčku dala plec, je bohužel málo tučná. Tak příště jedu z bůčku a ve větším množství.

Díky Kocoure.

Princezna Kočka

Princezna kočka
z korunkou z perel a kočičího zlata
Na myšku si počká
pak cestou, kterou zná jen ona domů chvátá

Královna zvířat, jež se lvy soupeří
že je to pravda nikdo mi nevěří
Prý nemůže vládnout bez hřívy ze zlata
Ať myši loví a hlídá koťata!

Lev ať si vládne savaně v Africe
Já dál jsem královnou dvorku i světnice
Kočka je víc než lev člověka vycvičí
tak naplň mističku a zavolej čičičíííí

Mňauky Morinka

Snad se na mě umělecky založené kočky nebudou zlobit, že se po nich trošku kočičím.

O kocourovi který mluvil

Ilustrační obrázek od Josefa Lady se zajisté velmi hodí k tomuto povídání.

Příběhy kocourka Mikeše z Hrusic určitě všichni známe, byl to pašák, který se ve světě vyznal. Údajně Mikeše naučil mluvit Pepík. Když Mikeš ze strachu co rozbil babičce krajáč se smetanou utekl do světa, Pepíkovi se tolik stýskalo, že naučil mluvit kocourka Nácíčka. Ten však už takový talent nebyl a šišlal. Dodneška si pamatuju jak mě rozesmál.

Pepítu, támhle se na mě někdo toutá votýntem.

Jenže opravdu Mikeše a Nácíčka naučil mluvit Pepík a nebo to už kočky dávno, dávno umí?
Co myslíte?

Babička Suchánková měla kocoura Myšika. Kocourek přišel domů a slušně pozdravil.
Čau!
A babička mu taky řekla čau.
Kocourek se opřel a slušně požádal o večeři.
Masóóó, chceš maso ptala se babička a kocourek na to anóóó.

Náš Zrzeček, dej mu krásné kočičí nebe, to bylo hodné a upovídané stvořeníčko.
Dééééj mě, dééééj, dělééééj, déééj mě hned!
Ptám se kdo chce žrát?
Jááá!
Ne, nejsi tu sám, tak komu mam dát vám, kočkám?
Nééé, mě! Hnéééd!

Nikdo to ty kočky neučil a stejně věčně něco žvanily.

Maminka si jednou povídala se svou kadeřnicí a ona brblala jakého má hubatého kocoura. Že on občas něco vyvede, ona na něj kšicne, nebo mu hubuje a kocour se jí postaví a prý na ni křičí ne,nenene! Ona celá smutná že prý kde je ta něžná čičinka…
Mamka ji uklidnila, že má taky kocoura, taky mluví, jenže se to nedá poslouchat. On mluví strašně sprostě.

Macík byl krásný černý kocourek s bílou lysinkou. Prostě frajer, jenže přišel domů a ve dveřích prohlásil.
Kurváááá.
No mamka se zlobila, že to se teda má s čím chlubit. Myslela si že za nimi někde byl, jenže časem se zjistilo, že to znamená jídlo.
Tatínek měl kdysi autodílnu a tak se stávalo, že k nám chodili do bytu zákazníci. Prostě smlouva se sepsala v kuchyni u stolu.
Jednou u nás seděl tátův kamarád a měli jsme návštěvu. Najednou vešel Macík, kouknul na tátu a povídá „kurva“
Tatík mu dal kousek šunky z chlebíčku, kocourek ho snědl, otřel se hlavičkou tátovi o nohu a pokračoval okolo stolu.
Kurva, pravil u našeho kamaráda a ten kocourkovi také dal kousek dobroty. Opakovalo se láskyplné ducnutí a kocourek se postavil před návštěvu.
Kurva pravil kocourek a čekal na něco k snědku, když nic nespadlo, tak prosbu opakoval ale návštěva dělala že ho nevidí a neslyší.
Kocourek si sedl jako egyptská soška a řádně nahlas s krásně výrazným R, hlasitě řekl.
KURRRRVÁÁÁÁÁ
Maminka už to nemohla smíchy vydržet, popadla Macíka a vynesla ho na dvorek.

No a co se stalo tak hrozného?
Maminka se rozchechtala a přiznala.
No ona to byla a profesionálka, proto se k tomu nechtěla hlásit když na ni Macík hulákal
.
Tak tedy, kočky a kocouři, jak je to s tím mluvením?
Vím jistě, že za tím není jen Pepík Ševců z Hrusic.

Natlapkala na naši radu dvounohá, jako vzpomínku na kamarády kteří již v kočičím nebi myšky loví.

Vaše Morinka a Sněhurka (s personálem)


Bublina – kočička která žila maminky naší dvounohé.


Bublina s rodinkou

Pochodující šikovnost naší dvounohé...

Mňauky, milí kočičí přátelé, povím Vám příběh o naší šikovné dvounohé.
Věřte, že jsou na světě nešiky, ale tu pochodující šikovnost co máme doma my se Sněhurkou, to se my kočičí dámy stydíme i popsat. No ale budiž…

Onehdá si ta naše vymyslela velký úklid. To většinou bývá docela zajímavá zábava, teda než vezme vysavač. To pak my bereme taky, ale roha.

Zábavy bylo dostatek pro všechny já se Sněhurkou jsme se paničce krásně motaly pod nohama. Lovily jsme třásně od mopu, číhaly na ocas barevné prachovky, vypacičkovávaly a počítaly jsme zatoulané myšky a kuličky.
Když převlékala deku na kanapi, říkaly jsme si že ještě není třeba měnit deku a abychom ušetřily paničce práci, hezky jsme se jí na té dece povalovaly. Ale ona neměla pochopení a vyhnala nás.
No to si dovolila dost. Však ji za to taky stihl trest.

Jak byla v ráži, zaregistrovala, že pod okýnkem máme ušmudlanou a natrženou tapetu. Tak se rozhodla že ji vymění. Starou krásně sundala, však je jen na připínáčky, ustřihla si novou, nachystala vše co k tomu potřebovala a vylezla na poličku.

Jéé, říkáme si, nelez tam! Nemáš drápky, slítneš, zabiješ sééé !!!

Jasně že neposlechla, tak jsme jen seděly na tom okýnku, radily jí a hlavně jsme ji hlídaly.
Jenže ona neposlechla naše rady a dřepěla si nabobku na té poličce. Jak ládovala napínáčky do té tapety, najednou báác a pozadu se svalila dolů.

Néééé, vymňoukly jsme se Sněhurkou obě naráz a zavřely jsme obě oči. Máme po dvounohé, kdo nás nyní bude krmit, kdo nám bude vynášet záchůdky???
Živitel to tak dobře neumí.

Dvounohá ale měla všechny strážné i kočičí anděly za zadkem.
Jak pozadu padala, tak slítla do křesla na kterém byla deka z kanape, ta ji naštěstí přibrzdila. Jenže dvounohé nemají tak ladné tělo jako my kočky, tak ji převážila zadnice a ona vysekla výstavní parakotoul vzad až na podlahu. Jen to zadunělo.

Helééé, si živá? Dvounohá, slyšíš?

Tak nějak se jí ani vstávat nechtělo, ale nakonec se na ty svoje dvě postavila. Postavila…
Hekala a ani nenadávala jak je jejím zvykem když jí něco nevyjde.
Vrk, přitulí se Sněhurka, vrééé, povídám jí já.
Pohladila nás obě a řekla jen že jsme její zlatíčka a že z nás málem udělala půlsirotky.
Pak si šla loknout něčeho smradlavého, co dává do pečení, zašklebila se jako na vetřelce, sedla si do křesla a pozvala nás obě na klín.
Když to takhle půjde dál, zůstane nám asi jen živitel.

Kočky, nevíte jen tak, pro případ nouze o nějaké osiřelé dvounohé?
Že bychom si ji se Sněhurkou a živitelem adoptovaly, až se nám ta naše pochodující šikovnost jednou přerazí.

Mňauky, Vaše Morinka a Sněhurka.

Co dům dal

Co dům dal a to myslím doslova.

Nejen, že babička vyprávěla jak se vařilo za války, i já jsem občas měla hluboko do kapsy.
Jenže jíst se chce a musí se najít ta nejlevnější varianta.

Co dům dal platí doslovně nadále, protože pracuji v azylovém domě pro muže a tam  o víkendech vedu kurz vaření.
Sice si naši pánové chodí do jedné firmy kde jim darují pečivo a zeleninu, někdy se najde i kousíčínek nedoprodaného salámu, který jim věnují, někdy mléčné výrobky.
Když to přeberou, přemýšlejí co by se dalo uvařit a přijdou na radu. Okoukneme tedy co mají, navrhnu jídlo, i když je jim celkem jedno co budeme vařit, ale aby se najedlo co nejvíce lidí.
Pak houknu po chodbě že jdeme vařit a aby dali do společného hrnce co kdo má.
Kdo cokoliv dá  musí dostat ze společného hrnce a pak ti kteří nemají co jíst a Něco klukům, kteří chodí do práce. Většinou nakrmíme celý dům.
A tak společně neřešíme, že jsme upekli buchty, ale že v těstě není vejce, nebo, že knedlíky jsou jen se zelím a s cibulkou. Hodně vaříme polévky, knedle z rohlíků a pečeme buchty. Ledasco bez mléka, bez omastku. Ale navaříme hodně a lacino.
A právě takové recepty budu vkládat do rubriky Vaříme před výplatou.
Tak věřím, že někdo některé recepty využije a jiný je zase pohaní, ale o tom to vlastně všechno je.

Nalehko...: Domácí krůtí šunka bez šunkovaru

Nalehko...: Domácí krůtí šunka bez šunkovaru: bez laktózy Domácí šunka byla jedna z mých vysněných met. Vím přesně co v ní je, mohu si jí dochutit podle libosti a i cenově vychází lí...

Malý zázrak jménem Pampeliška

 

Křiklavě žluté hlavičky pampelišek už začínají konečně vykukovat z trávy. Někdo o ně asi ani okem nezavadí, někdo si možná vzpomene, jak jsme si z nich jako děti dělaly píšťalky a věnečky, a jsou i tací, co si myslí, že je dobrá tak maximálně pro králíky. Velký omyl. Tahle rostlinka dokáže léčit a napravovat neduhy v celém našem těle.

Botanický název pampelišky - smetánka lékařská - už mluví sám za sebe. Její léčebné účinky jsou lidstvu známy už po několik tisíciletí. Zužitkovat se dá úplně celá rostlina, květ, list i kořen.
Květy chutnají nejen včelkám. Pampeliškový med nebo sirup z květů má u nás bezesporu dlouhou tradici. Pomáhá léčit nemoci dýchacích cest a podporuje odkašlávání, takže je to velký pomocník při nemocech, jako chřipka či angína. Funguje nejen jako lék, ale i jako prevence. Květy můžeme trhat kdykoliv, pampeliška kvete zpravidla po celé léto, v období května až října. Nedají se sušit, ani to raději nezkoušejte, protože hrozí, že by ona místnost byla za pár dní plná jemných bílých padáčků. Nejvhodnější způsob zpracování květů je tedy onen med nebo sirup. Můžeme si ho pak přidávat do čaje, rozmíchat do šťávy, mazat na chleba, nebo užívat jako každý jiný sirup, lžičku několikrát denně.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále jsou významným zdrojem křemíku, draslíku a vápníku. Mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát. Z čerstvých listů se nejčastěji dělá salát, který má hlavně na jaře v kuchyni některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů jen přidává. Listy chutnají podobně jako například čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Můžeme si z nich jednou za čas naordinovat očistnou kůru pro tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnu sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si tak ledviny, játra a zlepšíme si trávení. Pozitivní účinek zaznamenáme také na naší kůži, čistí a omlazuje i pleť. Ale pozor, těhulky by s takovou kůrou měly počkat, těhotným ženám se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá vyvolat menstruaci. Pampeliška je také účinná v boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám, jak list, tak kořen. Působí při užívání vnitřně, i jako kožní tonikum. Listy můžeme používat i jako přísadu do polévek, jak čerstvé, tak sušené.
Stejně jako květy, i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice a vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit pejsci. Sušit by se měly v tenké vrstvě, v dobře větrané místnosti, sem tam je potřeba je obrátit a protřepat. Skladujeme v temnu a v dobře uzavřené nádobě.
Kořen smetánky, to je také velký pomocník pro tělo. Účinné látky v listech jsou v ještě větší míře zastoupeny v kořeni. Jeho účinky ocení určitě žlučníkáři a lidé s horším trávením vůbec. Podporuje produkci žluči a celkově má příznivý vliv na trávení. Používá se i na léčení zánětlivých onemocnění žaludku. Další úžasná služba našemu tělu je jistě schopnost detoxikace. Tady by měli zbystřit všichni kuřáci, konzumenti alkoholu či jakýchkoli drog. Pampeliška pomáhá tělo zbavovat jedů a toxinů, které se v nás usazují právě při výše jmenovaných aktivitách. Je to to pravé pohlazení pro čističky našeho těla, játra a ledviny. Ale také pro slinivku břišní. Protože snižuje hladinu krevního cukru, lidé s cukrovkou by se s ní měli rychle skamarádit. A co teprv její schopnost snižování cholesterolu v krvi.. A dobrá zpráva pro tlakaře, tahle kytička snižuje krevní tlak. Nesmíme zapomenout na nemoci kloubů, jako je revmatizmus, dna či jiné neduhy. Účinné látky ve smetánce lékařské zabraňují degeneraci kloubů a chrupavek a posilují celý stavební aparát těla.
Sběr a zpracování kořene je časově trochu náročnější, než je tomu u listů, ale vynaložená energie se nám několikanásobně vrátí zpět. Nejvhodnější doba pro sklizeň kořene je jaro, a pak podzim. Kořen vydolujeme ze země, pořádně opereme a očistíme, nakrájíme na kousky a sušíme venku ve stínu nebo v dobře větrané místnosti. Pro skladování kořene je důležité hlavně sucho, aby nezplesnivěl, to znamená v dobře uzavřené nádobě.
Recepty z pampelišek:
květ - med/sirup: 400 plně rozkvetlých květů pampelišky bez stonků zalijeme 1,5 litrem vody, přidáme 2 citróny nakrájené na plátky a povaříme 10 minut. Necháme odstát 24 hodin, pak přecedíme přes plátno, do výluhu přidáme 1,5 kg cukru, pozvolna vaříme na mírném ohni 1-2 hodiny (pokud chceme hustší med, vaříme i déle). Ještě horké nalijeme do sklenic a obrátíme dnem vzhůru.
list - čaj: 1/4 hrnku čerstvých nebo 1 vrchovatou čajovou lžičku sušených listů zalijeme horkou vodou a necháme 5 min louhovat.
kořen - čaj: 1 vrchovatou čajovou lžičku sušeného nařezaného kořene krátce povaříme ve 1/4 litru vody a necháme 15 minut vyluhovat (čaj také pomáhá při pálení žáhy, žaludečních a trávicích a ledvinových potížích)

[2006-05-10]
Autor článku Malý zázrak jménem Pampeliška: Michaela Vorlová

http://www.bylinky.eu/

Duše zvířat I.

      

Tak se jmenuje kniha spisovatele Jean Prieura a je velice pravdivá.

Ráda bych z ní chvíli citovala, protože zvířata miluji a tato kniha oslovila myslím nejen mě.
Mají zvířata duši,
city, inteligenci,
prorocké schopnosti?
Projevují si zvířata solidárnost?
Vědí, co je to prokázat dobrodiní, znají cit, něhu a přátelství?

Odpovědí budou fakta.
Například vzájemná nenávist koček a psů není dědičnou vlastností, kterou by měli zakodovanou v genech. Netráví celé dny honičkami a potyčkami, dokáží se spolu mazlit, škádlit, nebo se mazaně spřáhnout proti lidem…,  cítit k sobě něhu jako to bylo například v Hauteville.

Ve starodávné kuchyni v hotelu si v prázdné truhle na sůl udělaly pelíšek fenka foxteriéra a krásná bílá kočka. Obě vrhly téměř ve stejný čas mláďata. Když fena odešla kočka nakojila všechna mlé´data, bez rozdílu koťata i štěňata. Když odešla kočka, fenka ji okamžitě vystřídala. Hoteloví hosté je zdálky obdivovali, protože kočka i fenka nikom nedovolily se přibížit.
Jiný příklad uvádí jistý doktor Méry.

Na louce seděla kočka a zoufale hrabala v zemi.
Chtěla zachránit svá koťata, která sedlák zaživa zahrabal do země.
Půda byla tvrdá a kočička měla tlapičky rozdrásané do krve, věděla že to sama nezvládne.
Vrátila se na statek pro hlídacího psa a zachvíli se oba vraceli na louku.
Pes místo očichal a svými tlapami začal hrabat až hlína lítala a za chvíli se oběvila koťátka, jako zázrakem živá.
Pes s kočkou je vzali za kůži za krkem a jedno po druhém odnesli na statek kde je kočka vzala do sena, olízala je, nakojila.
To všechno viděl mladý ovčák a řekl to svému pánovi.

Jak se asi zachová Člověk, rozmarný a hrozivý bůh?
Odsoudí nevinná stvoření znovu k smrti?

 Stal se zázrak, sedláka to dojalo a kočce mladé ponechal.

Volná citace z knihy.

 Líbí se Vám, příběhy, chcete se zasmát, podivit se a někdy si i poplakat?
Počkejte si tedy na další volné pokračování.

Ocet

Ocet..

Autor: No machine-readable author provided. Rainer Zenz assumed (based on copyright claims). – No machine-readable source provided. Own work assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1084098


.
Ocet si v českých domácnostech poslední dobou buduje silnou pozici nejen jako potravina, ale i jako čisticí prostředek nebo součást nejrůznějších kosmetických procedur. Máme pro vás 30 tipů na jeho využití!
Ostatně ocet jistě oceníte i při péči o svou koupelnu

1. Zbaví vás plísně na závěsu
Sprchový závěs je vděčným místem, co se bujení nejrůznějších plísní týče. Naneste na postižená místa ocet a kartáčkem plíseň odstraňte. Kromě toho, že bude závěs čistý, bude i dezinfikovaný.

2. Bojuje s vodním kamenem
Sprchovou hlavici, která už nefunguje tak, jak by měla, prostě ponořte na 10 minut do směsi vody a octa. Vodní kámen se krásně rozpustí. To samé platí i o kohoutcích.

3. Zaručí lesk zrcadlu
Jako nové se bude lesknout zrcadlo, omyjete-li jej vodou s octem. A nebudete si muset lámat hlavu ani se šmouhami!

4. Vybělí spáry
Mezi kachlíčky v koupelně se také hromadí nejrůznější usazeniny, o plísni ani nemluvě. Postříkejte je octem a pak omyjte. Budou pryč.

5. Odstraní usazeniny
Pokud vás trápí usazeniny v záchodové míse, i s nimi vám ocet pomůže. Nalijte dva šálky tohoto univerzálního „zázraku“ do mísy a nechte působit přes noc.

6. Vyčistí vanu
Totéž platí i pro usazeniny a vodní kámen ve vaně. Pokud chcete navíc dodat vaně její původní zářivě bílou barvu, pomozte si i sodou. V kombinaci s octem je nepřekonatelná.
Ocet ovšem není jen pro hospodyňky, ocení ho i kutilové!




7. Poradí si se rzí
Zrezly vám šroubky a matky (nemluvě o dalších dílenských nezbytnostech)? Pak je namočte do octa a nechte jej nějakou chvíli působit. Budou jako nové.

8. Pomůže se sádrou
Pokud už vás unavuje, jak musíte dokola rozdělávat sádru, protože než jste práci dokončili, ztuhla na kámen, zkuste do směsi přidat pár kapek octa. Sádra bude tuhnout o něco pomaleji (ale nebojte, nakonec ztuhne).

9. Ulehčí strhávání tapet
Staré tapety umějí být pěkně odolné, když se jich chcete zbavit. Ale zkuste je nastříkat octem a uvidíte, jak půjdou dolů!

10. Zajistí stěrače jako nové
Vůbec není na škodu čas od času pořádně vyčistit stěrače. Použijte na ně ocet, odstraní jakoukoli špínu a mastnotu.
Mimochodem, pokud bojujete každý rok se zbytky dálniční známky, odstraníte je rovněž pomocí octa.

11. Bojuje proti námraze
Škrábání skel na autě vám ocet také usnadní – stačí ji nastříkat směsí tří dílů octa a jednoho dílu vody. Pokud s ní navíc sklo potřete, bude se i hůře tvořit.
Stále více lidí si nemůže vynachválit ocet jako univerzálního pomocníka při úklidu. Kde všude vám bude hodit?

12. Vrátí lesk a barvu dřevu
Máte-li doma dřevěný nábytek či obložení, oživte je směsí octa a oleje, kterou navíc dřevo vyživíte, a tím mu zajistíte delší životnost. Jak na to? Stačí v ½ litru teplé vody smíchat 2 lžíce olivového oleje a 4 lžíce jablečného octa. Nábytek otřete a přeleštěte.

13. Zatočí s plísní v koutě
Pokud bojujete s plísní ve vlhkém koutě místnosti, naplňte bílý vinný ocet do ostřikovače a zasaženou zeď postříkejte.

14. Hodí se na podlahy
Prakticky s ním můžete vytírat jakékoli povrchy (samozřejmě zředěným vodou). Nejenže odstraní nečistoty, ale také dezinfikuje a oživí barvy.

15. Vyčistí koberec
A když jsme v předchozím bodě psali o všech površích, byl tím míněn i koberec. Pokud vás trápí nevzhledné skvrny na běhounu, smíchejte v ½ šálku octa 2 lžíce soli a naneste na skvrnu.

16. Odmastí radiátor i digestoř
Mastný prach se uklízí jen velmi těžko, takže si pomozte octem (ředěným i neředěným) a uvidíte, jak rychle půjde mastnota dolů! To samé platí i pro žaluzie.

17. Naleští okna…
Přidejte ocet do vody s tradičním prostředkem, který používáte na mytí oken. Nejenže si usnadníte samotné mytí, ale sklo se bude krásně lesknout.

18. … ale i šperky
Zašlé a zčernalé šperky na chvilku namočte do octa a poté vyleštěte měkkým hadříkem. Budou jako nové!

19. Odstraní nánosy z klávesnice
Nemusíte si na čištění počítače (tedy jeho povrchu) kupovat drahé, speciální roztoky. Použijte vodu s octem. Pamatujte však, že při takovémto čištění nesmí být počítač připojen do elektrické sítě a používat ho smíte, až pořádně oschne (pozor, aby se vám nedostala voda dovnitř!).
Poslední oblastí, kde ocet přijde vhod, je starost o prádlo a oblečení.

20. Nahradí aviváž
Přidejte ocet do pračky namísto aviváže – prádlo bude dokonale čisté a krásně měkoučké. Nemusíte se bát, že by bylo cítit po octu! Jemný pach vyvane dříve, než je sundáte ze sušáku!

21. Poradí si se skvrnami
Bílý vinný ocet nastříkejte na skvrny od potu či antiperspirantu, ale i kávy nebo vína, nebo dokonce krve a další odolné znečištění. Poté vyperte.

22. Zachová barvy…
Přidáte-li ocet do praní, máte jistotu, že se „neopere“, tedy že se nebudete po jeho vyndání z pračky divit, co se to stalo s vašimi oblíbenými barvami.



23. … a zabrání jejich pouštění
Skvělým tipem je namočit před prvním praním do octa nové džíny (asi na 10 minut). Nebudou barvit.

24. Rozzáří bílou
Zašlé a zažloutlé bílé oblečení (nejčastěji to bývají ponožky) namočte do vody s octem. Uvidíte, jak bez chemických prostředků krásně zbělá!

25. Poradí si se zmačkaným trikem
Pokud vytáhnete ze skříně (či zavazadla) oblečení v poněkud zmuchlaném stavu, pověste je na ramínko, nastříkejte směsí z 1 dílu octa a 3 dílů vody a nechte uschnout. Bude (skoro) jako čerstvě vyžehlené.

26. Zatočí se skvrnou od žehličky
Tedy nesmí se jednat o spáleninu, s tou už si neporadí nic kromě záplaty. Nicméně malou skvrnu potřete octem a uvidíte, že nebude zdaleka tak nápadná!

27. Poradí si s bakteriemi
Nemusíte utrácet za drahé desinfekční prostředky na praní. Ocet si během praní poradí s nejrůznějšími mikroby (ať už ho přidáte k prášku nebo místo aviváže).
Nicméně i při vaření a skladování potravin vám může být ocet nápomocný.

28. Pomůže vejcím natvrdo…
Další z babičkovských receptů. Prostě k vodě, v níž vaříte vejce, přidejte trochu octa. Nepopraskají.

29. … i dušenému masu
Při dušení masa přidejte do vody pár lžiček jablečného octa – nesrazí se!

30. Zatočí s moly
Pokud vaši spižírnu napadli tito nijak sympatičtí motýlci, zkuste v ní nechat směs 1,5 šálku s několika kapkami prostředku na mytí nádobí. Moli jí nebudou moci odolat a vaše potraviny jsou v bezpečí… 

Kurz pletení - Entrelac, pletené čtverce 4. díl dokončení, Knitting scho...

Kurz pletení - Entrelac, pletené čtverce 3. díl, Knitting school Entrelac

Kurz pletení - Entrelac, pletené čtverce 2. díl, Knitting school Entrelac

Kurz pletení - Entrelac, pletené čtverce 1. díl, Knitting school Entrelac

Naše první pečená kachna

Když jsem začala bydlet s Jirkou, tak asi za tři týdny společného žvota projevil přání dát si na velikonoce pečenou kachnu se zelím.
Což o to, udělat ji umím, ale žádnou jsem neměla a v místním řeznictví byla za hříšné peníze.
Jiřík se však projevil jako chlap a že milou kačenu koupí on. Koupil dvě krásné v Kauflandu a za velmi lacino.
Když vyslechl chválu na svou osobu a mou odu na radost že bude žranice, žačal vyprávět jak ji koupil.
Představte si partu klempířů vyrazících v montérkách do kauflandu…
Jeden šel v předu a rozrážel dav téměř běsnících důchodců. Druhý vybíral kachny pro všechny a ten třetí brzdil, opět nad levným zbožím běsnící dav.
Neumím přesně popsat jeho vyprávění, ale smíchem jsem se málem po – urinovala.
Den před vysněným obědem jsme jeli do jeho rodiště, kde mě Jiřík chtěl představit svým kamarádům, jenže se to trošku protáhlo, kluci šli na šipky a já raději jela předposledním vlakem domů.
Přišla jsem domů, rozdělala jsem si pivko a nechtělo se mi spát. Tak jsem bafla kačku, nasolila, nakmínila a šoupla jí do trouby péct.
V telce dávali nějaký horor a já že se při pečení na něj budu dívat. Asi po 3/4 hodince jsem kačenku podlila pivečkem a zmírnila teplotu. Vonělo to báječně a já se dál dívala na telku, jenže bohužel už jsem se pohodlně natáhla na gauč…
Vaše tušení je správné – usnula jsem jako špalek.
Když jsem se probrala, voněl byt jako nebeská mana, já si chvílečku libovala a pak jsem příšerně zařvala.
KACHNÁÁÁÁÁ !!!
Vylítla jsem jak bodnutá, málem urvala dvířka od trouby a čekala katastrofu.
Kachnička sice byla trošku na vršku vysušená, ale bezvadná. Hezky si libovala v sádle a nic jí celkem nebylo.
Tak jsem sádlo odebrala, kačku podlila černým pivečkem, a na chvilku jsem ji otočila. Ta nasákla do sebe kousek pívka a po vrácení do původní polohy byla výstavní.
Jirka přišel domů a chválil jak jsem šikovná, divil se že jsem si troufla skoro v půlnoci začít péct, že on by u toho usnul a vše by spálil.
Já se dmula pýchou jaký jsem pašák a mlčela jak partyzán.
Druhý den jsem uvařila knedle a zelíčko, ohřála kačenku, a věřte, že si Jiříček šmakoval, že takovou krásně upečenou kačenku nikdy nejedl.
Nikdy jsem se nepochlubila, jak to vlastně tehdy bylo.

Zase je to o žrádle…

 
Tak já teda taky písnu o žvanci.Vařím ráda, vařím hodně a myslím, že i docela dobře.
Peču někdy i třikrát do týdne a to jsme prosím jenom dva.
Ten můj, není línej se nažrat a já taky né. No, co bychom z toho života měli, když nikam nechodíme, nic nemáme,  jen ten žvanec si rádi dopřejem.
Rajčátko, teda není žádná třasořitka, ale tlustej není. Jen má ten mazanec místo pekáče buchet a mě se bříškatý chlapi líbí.
Ale  mě může trefit šlak, když přijdeme do hospůdky kde jsou jeho dlouhodobí známí a hnedka spustí, Rajče, ty jsi nějakej hubenej. VRRRRRRRR, berou mě všechny čerti!!!
Od středy je doma a jeho den začíná tím, že se vyhrabe z peří a kouká do lednice. Zbodne, co tam najde, většinou párek, ty miluje, pak si na to dá buchtu kotel čaje a zapálí si fajfčičku. Pak zaleze na gauč a vykulí se za dvě hodinky, zase projede lednici, zase něco ozobe, nahlédne pod pokličky na sporáku a tak to jde až do večera.
Fakt není línej si posloužit i o půlnoci.
A potože to vím, že velmi rád baští, snažím se mu podstrojovat co má rád.
Ale dneska mě tak nas.al, že bych ho majzla válečkem, kdyby nebyl památeční.
Co jsem bez práce, koukám se na doktora z hor. Rajčátko chrní, tak já si to přepla z nějakých Simpsonových na doktora. No jasně, hned se probudil a nadával. Tak jsem se nafoukla, ani jsem mu ten brgul nenabrala. Nabral si sám a já se s ním nebavím.
Sakra, nemohl mě nasejřit než jsem zadělala na koláč? To bych mu byla natruc naprdla a nyní ho stejně musím upéct.
Zatracenej život.

Zdivočelý knedlík

Jednou v neděli jsem pospíchala do práce kde jsem měla být o 14 hodině.
Svíčkovou jsem měla hotovou od večera, zbývalo jen uvařit knedlíky.
Léta jsem je neuměla, ale od té doby co mi kamarádka Běla dala bezvadný recept, knedlíčky jsou prostě mńamózní.
Vykynuté šišky, jsem šupla do vařící vody, nastavila minutku, v polovině otočila a krásně dovařila.

Měla jsem miniaturní kuchyňku v garsonce a tak jsem si pod troubičku dala pekáček a nachystala velikou vidličku na píchnutí a vypáření knedlů. Jenže jsem tolik pospíchala a byla jsem líná slézt ze štokrlete a podat si z kredence takový ten podběrák na knedlíky. Vzala jsem tedy dvě vařečky podebrala knedlík a …
Ta potvora vařící, klouzavá se vysmekla, vyskočila do vejšky, já ve snaze ji chytit jsem ji odpinkla a znovu chytila a tak ještě několikrát…
Když ustal rachot a moje nepublikovatelné nadávky, vypadalo to u nás asi takto.

Já měla špinavé a upatlané ruce, ofinu, prsa, břicho, kolena a na závěr bačkoru.
Knedlík se válel pod dřezem na zemi, pes se schoval pod stůl a kočka neznámo kam.
Můj muž se ani raději neptal co se stalo, jen řekl Máňo dobrý???
Jo v pohodě a víc jsem nemluvila
.
Na ten druhý knedlík jsem si došla pro podběrák, ten uválený knedlík jsem dala vystydnout a snědla ho naše fenka Blondi s psí konzervou.
Že byl divokej, jí nevadilo

Háčkování - návod na lanový vzor

Tvarohová pochoutka a neb koblihy bez kynutí

Tvarohová pochoutka a neb koblihy bez kynutí
1tvaroh

1/4 kg polohrubé mouky,
4celá vejce

6-8 lžic mléka,
1pr. do peč.

4-5 lžic rumu

špetka soli.
Všechny suroviny řádně promícháme a lžící vykrajujeme menší noky, které smažíme v oleji jako koblihy

Vychladlé rozkrojíme a potřeme pikantní marmeládou.

Věnečky z odpalovaného těsta

Do 1/4 litru vody rozpustíme 10 dkg másla,
přidáme špetku soli
metlou vešleháme 20dkg polohrubé mouky
a mícháme do hladka
Necháme zchladnout a do ještě vlažného těsta vmícháme elektrickým šlehačem po jednom 4-5 vajec
Těsto musí být měkké a lesklé
Sáčkem s větší špičkou nastříkám na vymazaný plech už nevysypávám moukou jen potřu lehce mašlovačkou, kolečka (kousek od sebe - nabydou) a upeču do lehce zlatova, teplotu nechávám na každém z Vás, každý máme jinou troubu. Já mám maličkou elektrickou peču na 200st.
Dělám věnečky menší než v obchodě a z tohoto receptu je cca 45 kousků.

Krém dělám od oka z másla cukru a pudinku.

Chlebové karbanátky

Někdy se prostě nedaří nejen ušetřit, ale známe to vlastně občas všichni...

A proto jme s milými číčami daly hlavičky dohromady a vypacičkovaly jsme pár hodně laciných, ale dobrých jídel na hladové období.
Můžete klidně i kritizovat, ale my kočky stejně jíme granulky a našim dvounožům to chutná.


Dva dny starý chléb vezmeme, odkrojíme z něho kůrky (ty usušíme na strouhanku na zahuštění guláše) střídu nakrájíme na kostičky, navlhčíme vývarem já mívám v mrazáku do zásoby a pečlivě umytýma rukama rozmačkáme na drť.
Do této drti dáme, lžíci hladké mouky, majoránku, jemně nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, buřta co zbyl osamělý v lednici a vejce podle množství těsta.
Pepř a sůl dle chuti a můžeme přidat třeba i chilli papričku, nebo čerstvé bylinky.

Protože je těsto lepivé, pomocí dvou lžic tvoříme do rozpáleného oleje placičky a ty smažíme po obou stranách do zlatova.

Podáváme s kyselou zeleninou a čerstvým chlebem.

Sýrová roláda

Vezmete plátkový sýr, rozdělíte na plech s pečícím papírem plátky tak, aby se maličko překrývaly a vložíte na chvilečku do teplé trouby, tak, aby sýr povolil, ale aby se neroztékal.

A nyní je potřeba pracovat velmi rychle!!!

Plátky poklademe dobrou šunkou, potřeme například křenovou pomazánkou, položíme proužka okurky, papriky, či jiné zeleniny a pomocí pečícího papíru zavineme v roládku.

Vložíme do lednice vychladit, nakrájíme na plátky asi 1,5 cm široké, hezky nservírujeme a můžeme podávat. Nejlepší je s domácí bagetkou.

Větrníkový koláč podle Aniny

Je vlastně větrník, roztáhnutý po plechu a odpadá patlajda přes pytlík.Budeme potřebovat: Těsto - 750 ml vody, 23 dkg másla, 23 dkg hladká mouka, špetku soli, 8-9 vajec dle velikosti. Já dala osm, ať jsou velká jak chtějí.Krém - 750 ml mléka, dva karamelový pudinky, 1 máslo, 1 šlehačka 250 ml, 1 ztužovač šlehačkový a 2 lžíce cukru. Poleva - 25 dkg cukr krupice, 1 šlehačka 250 ml.

Do hrnce dáme vodu, malinko soli, máslo. Uvedeme do varu a přisypáváme po částech mouku, za stálého míchání. Snížíme plamen a mícháme a mícháme, dokud se těsto nelepí na stěny hrnce - odpalované těsto, však všichni znáte. Necháme vychladit a pak do těsta zapracujeme postupně vejce. Kdyby jste je tam dali najednou, asi by jste s toho měli gulášek.

Tak takhle to vypadat nemá, mícháme dáááál, až máte pocit, že vám upadne ruka hihi. Když se těsto nelepí a udělá jakoby jednu hroudu, je hotovo.

Vymažete si dva plechy máslem - já mažu sádlem, nepřipaluje se mi to. Těsto rozdělíme na dvě části a každou namatláme na jeden plech. Pečeme přesně třicet minut na 200″ ve střední části trouby. Prvních patnáct minut neotvíráme troubu, spadlo by vám těsto!

Takhle by mělo vypadat, jako pohoří. Kujva, to se mi to povedlo! A po upečení dáme vystydnout a vrhneme se na krém.

Tak z mléka a dvou pudinků uvaříme, budete se divit, ale pudink. Pak do hnětače dáme měkké máslo, dvě lžíce moučky cukru a mícháme a třeme. Pak přidáváme postupně vychladlý pudink a zase mícháme a šleháme v krásný, jemný krém. Není to sice napsaný, ale cvrnkla jsem tam trochu vaječňáku. Krém dáme na stranu a vrhneme se na polevu. Holky, vezměte si na to hluboký kastrol, nebo pánev, protože to bude pěnit a mohlo by vám to přetéci. Tak si nasypeme cukr do HLUBOKÉ pánve a zahříváme. Docela to trvá chvilku, tak se nedivte.Tak takhle vypadá hotový karamel. A teď do něj pomalu nalejeme šlehačku a to je moment, kdy to vypění, tak bacha. A mícháme a mícháme, dokud se šlehanda trochu neodvaří a nevznikne krásný, hnědý karamel, co se táhne jako….jako karamelka, v puse ucucaná.

 

 

A tohle je finální prácička. Na jeden plát naneseme krém, ušlehanou šlehačku oslazenou ztužovačem, přikryjeme druhým plátem, který polejeme karamelem. A hotovo. Zdá se to prácička, ale šlo to šup sem, šup tam.

A takto se povedl mě.

Crochet : Punto Entrecruzado (Tejido de Cesta)

Diamond Trellis Stitch Tutorial

how to crochet a raspberry stitch or bobble stitch and headband

Кепочка-берет крючком

1 Вязание крючком Узор Звездочки Схема Crochet Star Stitch pattern

Obyčejné rohlíky od ojunka

Suroviny:
300 ml vody
1,5 lžičky soli
2 lžíce sušené syrovátky
1 lžíce kukuřičného škrobu (Maizena, Gustin, RUF)
50 ml oleje
400 g hladké mouky
130 g polohrubé
1/2 čerstvého nebo 2 lžičky sušeného droždí
špetka cukru na čerstvé droždí

Nastavení pekárny: Program Těsto

Postup:
Po vykynutí těsto propracujeme na pomoučněné ploše nebo na silikonovém vále (těsto se nelepí a nemusí se podsypávat), rozdělíme a vytvarujeme stejné bochánky, které necháme 15 - 20 minutek kynout.
Propracujeme a umotáme rohlíky, naskládáme na plech s teflonovou nebo silikonovou podložkou, případně pečícím papírem a necháme kynout pod utěrkou 30 - 40 minut.
Pak pomašlujeme mlékem a pečeme ve vyhřáté troubě při cca 180°C / 15 - 20 minut.
Hotové rohlíky ihned přendáme z plechu na mřížku.

Já umotala houstičky

Velmi dobré linecké cukroví

40 dkg hladké mouky
20 dkg cukru
25 dkg másla (hera, rama...)
2 žloutky
citronová kůra
vypracujeme těsto, necháme ho v chladu odpočinout.
Vykrajujeme různé tvary a slepujeme pikantní marmeládou.

Kávový medovník

Na krém:

250 ml mléka
1 sáček vanilkového pudinku
2 žloutky
75 g cukru moučky
125 g másla
3 lžičky silné kávy

Na těsto:

80 g cukru krystal
1 vejce
2 lžíce medu
4 lžíce mléka
50 g hery
1/2 sáčku jedlé sody
300 g hladké mouky
Hrst mletých ořechů na posypání

Krém:

Z mléka a pudinkového prášku uvaříme hustý pudink, který necháme vychladnout.
Ušleháme žloutky s cukrem do pěny, přidáme máslo, postupně zašleháme pudink a macerát silné kávy. Krém dáme do lednice.

Těsto:
Heru, cukr, mléko, vejce a med svaříme za stálého míchání cca 10 minut až směs lehce zhoustne. Sundáme z plotny a do ještě horké směsi zamícháme jedlou sodu. Směs napění.
Necháme zchladnout a poté přidáme mouku. Vytvoříme tuhé těsto, které dáme do lednice asi ne hodinu odpočinout.
Z těsta vyválíme dva pláty a dáme je péct na 150 stupňů na 5 minut.
Pláty překrojíme na poloviny a necháme vychladnout.
Studené slepíme krémem, pomažeme krémem i vrchní plát, posypeme strouhanými ořechy a dáme do ledničky vychladit.