Ahojky kočičáčci
Nikdo mi doma nerozumí a nikdo mě nechápe. Dokonce ani panička ne...
Ach jo, našla jsem si novou a bezvadnou hru. Hupsnu si na skříňku, z ní na televizi a pak už mám jenom krůček na DVD přehrávač. Sedím tam a vypadám důstojně, skvěle, no zkrátka jśem úžasná a ještě mám skvělý výhled z okna. Okusuji paničce scindapsus a přemýšlím jak je ten kočičí život nádherný.
Když se z venčí vrátil pán s Blondi, mńoukla jsem na něj, abych se mu vystavila v celé kráse a čekala jsem obdiv a pohlazení. Ale ouha... Pán se zlobil. Prohlédla jsem se, zda na mě není něco co být nemá, ale byla jsem dokonalá, drápky nabroušené, kožíšek učesaný, voUsky vyleštěné, ocásek předpisově obtočený okolo paciček.
Pán, se alezlobil dál a dokonce mě né zrovna šetrně popadl a položil na zem. Pak volal paničce, i ona se zlobila, že prý to rozju a že jí takto Micik zničil CD na věži, protože na ni taky sedával. Jenže Micik byL veliký KOCOUR, kdežto já, jsem ještě malá kočička. A tlustá opravdu nejsem, vážím dvě kila, jsem atletické postavy, ale drobného vzrůstu. Tak co se čílí???
Panička vyrobila v práci takovou poklop - poličku, prostě a jednoduše dekl na nožičkách, jenže já jsem se tam šla v noci podívat a sebrala jsem dečku která jediná smí na tom černém cosi být.
Ráno bylo zase pozdvižení a protože jsem si ještě hrála s psími granulkami tak se pán zlobil ještě víc.
Ta hra vypadá asi takto: Vezmu si z Blondiiny misky granulku a strčím ji co nejdál pod koberec a pak je zase vyndavám. Tuhle jsem měla osobní rekord a byla jsem pod kobercem v půlce naší garsonky. Byla jsem na sebe náležitě hrdá, ale pánečci to nedokázali ocenit. Ach jo..., snad je to tím, že nemají čtyři nožičky a ocásek jako my kočky. Dokonce i Blondi se šla podívat jak jsem šikovná a sportovně nadaná. A to je prosím pes...
Tak abych to dopověděla, pána jsem ráno vzbudila a on se nejen zlobil, ale křikl :"Ta zatracená kočka už mě" ... a to slovo neřeknu, protože jsem dáma. " já ji chytím a vyletí z baráku že to neviděla"
Tak tedy nevím, co se mnou bude... Myslíte kamarádi že dojde k nejhoršímu, když jsem viděla jak panička dává do spíže nové nějaké hodně dobré a drahé granulky???
Držte mi drápek, zatím mňau Vaše kamarádka Morinka
Nikdo mi doma nerozumí a nikdo mě nechápe. Dokonce ani panička ne...
Ach jo, našla jsem si novou a bezvadnou hru. Hupsnu si na skříňku, z ní na televizi a pak už mám jenom krůček na DVD přehrávač. Sedím tam a vypadám důstojně, skvěle, no zkrátka jśem úžasná a ještě mám skvělý výhled z okna. Okusuji paničce scindapsus a přemýšlím jak je ten kočičí život nádherný.
Když se z venčí vrátil pán s Blondi, mńoukla jsem na něj, abych se mu vystavila v celé kráse a čekala jsem obdiv a pohlazení. Ale ouha... Pán se zlobil. Prohlédla jsem se, zda na mě není něco co být nemá, ale byla jsem dokonalá, drápky nabroušené, kožíšek učesaný, voUsky vyleštěné, ocásek předpisově obtočený okolo paciček.
Pán, se alezlobil dál a dokonce mě né zrovna šetrně popadl a položil na zem. Pak volal paničce, i ona se zlobila, že prý to rozju a že jí takto Micik zničil CD na věži, protože na ni taky sedával. Jenže Micik byL veliký KOCOUR, kdežto já, jsem ještě malá kočička. A tlustá opravdu nejsem, vážím dvě kila, jsem atletické postavy, ale drobného vzrůstu. Tak co se čílí???
Panička vyrobila v práci takovou poklop - poličku, prostě a jednoduše dekl na nožičkách, jenže já jsem se tam šla v noci podívat a sebrala jsem dečku která jediná smí na tom černém cosi být.
Ráno bylo zase pozdvižení a protože jsem si ještě hrála s psími granulkami tak se pán zlobil ještě víc.
Ta hra vypadá asi takto: Vezmu si z Blondiiny misky granulku a strčím ji co nejdál pod koberec a pak je zase vyndavám. Tuhle jsem měla osobní rekord a byla jsem pod kobercem v půlce naší garsonky. Byla jsem na sebe náležitě hrdá, ale pánečci to nedokázali ocenit. Ach jo..., snad je to tím, že nemají čtyři nožičky a ocásek jako my kočky. Dokonce i Blondi se šla podívat jak jsem šikovná a sportovně nadaná. A to je prosím pes...
Tak abych to dopověděla, pána jsem ráno vzbudila a on se nejen zlobil, ale křikl :"Ta zatracená kočka už mě" ... a to slovo neřeknu, protože jsem dáma. " já ji chytím a vyletí z baráku že to neviděla"
Tak tedy nevím, co se mnou bude... Myslíte kamarádi že dojde k nejhoršímu, když jsem viděla jak panička dává do spíže nové nějaké hodně dobré a drahé granulky???
Držte mi drápek, zatím mňau Vaše kamarádka Morinka
Žádné komentáře:
Okomentovat